14.09.2010
Pepa Mourek v akci

Když má náš již čtyřměsíční kočičák Josef Mourek žízeň, strčí pokaždé packu do misky a teprve potom se napije. Kolem misky je tudíž neustále naťapáno. Je zajímavé, že do misek s granulemi a s masem končetiny nestrká. Občas také na misku s vodou skáče ze židle, což má většinou za následek její zvrhnutí. Loužičku nejprve opatrně obchází, potom se jí několikrát projde a nakonec se vyhoupne na pohovku, kde si mokré packy otře do potahu.

Nyní se mu povedla další skvělá lumpačina: synovec se vrátil z koupelny zabalený enem v ručníku. Ten pak v pokoji shodil a natáhnul se pro pyžamo. Mourek zbystřil, anébrž zahlédl pohupující se věc, a potom skočil. Nezapomněl samozřejmě vytáhnout drápky, protože když se jako kočka chceš na něco pověsit, tak to holt musíš udělat. Trefil se, kluk šikovnej, a pár vteřin se úspěšně držel! Bylo to skoro jako v té písničce od zpívajícího právníka Ivo Jahelky. Jeho cílem se však nestal šourek, nýbrž "předvěsek šourkový", jak by řekla moje cudná prateta Anežka.

O víkendu podzimním
slzela mi očka.
Na partie intimní
skočila mi kočka.

Běžel jsem s tím k lékaři
až do pražské Michle:
"Hojit se to nedaří,
uzdravte mě rychle!"

"Je oděrka převelká
dílem vaší choti?
Ať se vaše manželka
příště kapku krotí..."

Když jsem řekl, kdo to byl,
jal se doktor kácet.
"Chlape, vy jste zoofil!
Chce se mi z vás zvracet!"

P O Z N Á M K Y    A    H L O D Y    Č T E N Á Ř Ů :